Anna Mikolajková

Anna MikolajkováAnna Mikolajková (nar. 1987) pochází z Rožnova pod Radhoštěm v České republice.
Vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě v oboru zobcová flétna ve třídě Jana Kvapila a skladba u Milana Báchorka. Během studia se několikrát s úspěchem zúčastnila celostátní skladatelské soutěže Generace (2005-1. místo, 2006-3. místo, 2007-2. místo).
Dále absolvovala s vyznamenáním magisterské studium u prof. Carin van Heerden v oboru zobcová flétna-stará hudba na Anton Bruckner Privatuniversität Linz v Rakousku. Během studia získala první cenu v sólové soutěži staré hudby Nibelungen-Förderpreis 2010.
V letech 2011-2015 studovala skladbu a hudební teorii na Hochschule für Musik und Theater Hamburg u profesora Fredrika Schwenka. Vedle skladby spolupracovala s oddělením staré hudby (Peter Holtslag, Meno van Delft, Gerhart Darmstadt). Skladatelské studium úspěšně zakončila představením opery Die kleine Meerjungfrau v Brémách.
Kromě studia skladby a zobcové flétny absolvovala mnoho dalších vzdělávacích programů v různých hudebních odvětvích (cembalo-Jörg Halubek, klavír-Gabriele Cervone, Atem, Haltung und Bewegung-Andrea Bold, Atem Tonus Ton – Astrid Schmidt, Rhythmusschullung und Weltmusik Ensemble-Mark Nauseef, jazzový zpěv – Ken Norris ad.)
Několikrát vystupovala s londýnským flétnovým kvartetem iFlautisti. Absolvovala řadu mistrovských kurzů a seminářů zobcové flétny jak v České republice, tak v zahraničí. Vystupuje v duu s kytaristou a loutnistou Markem Kubátem. Kromě zobcové flétny amatérsky hraje na rámové bubny, bicí soupravu v kapele Srnčí a kočičí, zpívá a komponuje.
Vyučuje hru na zobcovou flétnu a hru na klavír na základní umělecké škole v Tišnově, vede semináře pro učitele zobcových fléten, kde zaměřuje svou pozornost na uvolněnost, přirozenost, správný dech a plynulost, a také představuje moderní techniky hry na zobcovou flétnu.


Srnčí a kočičí

Srnčí Kočičí, foto by Vítězslav Janda

Srnčí Kočičí, foto by Vítězslav Janda

Kapela „Srnčí a kočičí“ je amatérské uskupení přátel z malé vsi na Vysočině, které spojila v roce 2017 záliba v hudební improvizaci. Ať už se jedná o jazz, který je sám na improvizaci založen, nebo o jiný žánr, Srnčí a kočičí vždy projevuje „živočišnou“ touhu nenechat notu na notě a vykřesat z námětu pulzující život, a ten přenést na podium a k posluchači. S tímto pojetím každou interpretací tvoříme unikátní příběh, který se jako takový nebude už nikdy opakovat.

Slovy kapelníka: „Skladby hrajeme myslím různorodé, o žánr nám vlastně vůbec nejde. Ano, jazz hrajeme, máme ho rádi a používáme ho jako zdroj inspirace. Začali jsme jazzovými standardy, ale později se přidala i zpracování populárních písní, např. od Stinga, Beatles či Jaroslava Ježka. Věřím, že přibudou i písně vlastní. Ostatně, učitelka angličtiny, grafik, manažer, skladatelka a fyzik z toho určitě něco vysrnčí a/nebo vykočičí:-)Pokračování textu