Rubrika: Napsali o nás
Bastien a Bastienka
Bastien a Bastienka
Každý člověk se narodí, jak se říká (pro něco), tím je určitý životní úkol. Příkladem může být život W. A. Mozarta, jako by ho počala sama hudba. Už od nejútlejšího věku řídila směr životních dějů. Byl přímo napojený na to skvoucí výsostné zřídlo, proto nás tak uchvacují její tóny.
Vytvořil si závislost na ní a touhu získat tvůrčí vrchol hraní i skládání hudby.Všechno své tomu cíli podřídil, pak z jeho díla tryskala láska dychtivého mládí.
Uvést do souvislosti život W. A. Mozarta, se vznikem jeho první opery Bastien a Bastienka, si dala za úkol Lada Hubáčková. V jejím scénickém pojetí vypravěčka uvádí dějové životní okamžiky mladého génia. Všechna tvůrčí práce postupně dozrává, proto na dokreslení přípravy jeho díla vložila přednášené dopisy dvanáctiletého Wolfganga sestře z Itálie. V dobovém kostýmu je odříkával hereckým projevem její syn Petr Hubáček, doprovázely ho klavírní vsuvky Mozartovy hudby.
Pak už se otevřel děj opery, se střídáním mluveného slova a zpěvem vznosných árií zpěvačky a pěvců. To vše doprovázel symfonický orchestr i na jeviště a jeho okolí promítané přebíhající obrázky. Přelétali vzduchem Amorci, okřídlený beránek i střídání motivu krajiny, šperky a emblémy. To vše podpořilo kulisu děje a prožitku. Vznosná hravá a do srdce vcházející Mozartova hudba vás brala do své náruče. Bolestná starost o lásku a rozhořčení z nevěry milého s velkou opravdovostí vyzpívala pěvkyně v roli Bastienky. I výrazně sdělný hlasový projev strýčka kouzelníka, ke kterému přišla v nesnázích na radu, nás oslovil. To zamilované trápení, naschvály a vzájemné vyříkávání si, zpětně prožijeme i my. V těch úpěnlivých áriích Bastiena a Bastienky se poznává i naše láska. Ať se všechno v životě tak krásně spojí, jako ve sjednoceném zpěvu Bastiena, Bastienky i rozumbrady strýčka.
Přejme si, aby všechny další, tak kvalitní umělecké počiny, byly tak zdařilé, jako uvedená opera Bastien a Bastienka. I my jsme jako darem přijali něco z té ušlechtilé krásy.
Všem tvůrcům, aktérům a podporovatelům tohoto představení, patří naše vděčnost.
Jiří Hubáček
Bastien a Bastienka v Bystřické Sokolovně
BASTIEN A BASTIENKA V BYSTŘICKÉ SOKOLOVNĚ
V sobotu 23. října – týden po žďárské premiéře – se zcela zaplněný sál bystřické sokolovny rozezněl tóny rané zpěvohry Wolfganga Amadea Mozarta Bastien a Bastienka. Rozmarné dílko napsal teprve dvanáctiletý hudební génius v roce 1768 na objednávku vídeňského lékaře a svérázného badatele v oblasti „živočišného magnetismu“ Franze Antona Mesmera, z jehož léčebných metod si později tropil žerty v opeře Così fan tutte. Není jisté, zda byla zpěvohra provedena již za Mozartova života, proto se za oficiální premiéru považuje až berlínská inscenace z roku 1890. Německé libreto vychází z francouzské předlohy Les Amours de Bastien et Bastienne, jež parodovala tehdy populární pastýřské náměty, obzvláště operu Jeana-Jacquesa Rousseaua Le Devin du village. Současné nastudování vycházelo z českého překladu libreta od Václava Judy Novotného.
Děj, třebaže poměrně prostý, nepostrádá dramatické zvraty. Bastienka se trápí, neboť se bojí, že ji Bastien opustil kvůli bohaté slečně z letohrádku. Obrací se proto s prosbou o pomoc na kouzelníka Colase, jenž jí radí, aby před Bastienem předstírala veselí a nevšímala si ho. Zanedlouho kouzelníka navštíví Bastien, který nechápe, proč ho Bastienka přehlíží. Colas vypráví Bastienovi o Bastienčině lásce k jinému chlapci. Bastien se rozhněvá a rovněž žádá kouzelníka o pomoc. Colas prostřednictvím čar Bastienovi napraví hlavu, takže se zříká zlata a přepychu a znovu křísí svou lásku k Bastience. Setkání milenců však neprobíhá hladce, Bastienka totiž Bastiena nadále odmítá a ten hrozí, že se probodne a utopí zároveň. V posledním okamžiku ho Bastienka zadrží a oba si opět padnou do náruče. Na scénu se vrací Colas, který jim přeje vše nejlepší a vyjadřuje přání, aby jim už nikdy nemusel svými čarami pomáhat. V závěru pak všichni tři oslavují kouzelníkovu sílu a moc.
Večer v režii Lady Hubáčkové Pokorné zahájilo dramatické pásmo sestavené z velké části ze skladatelovy korespondence. V úloze malého Mozarta se představil Petr Hubáček, dospělého Mozarta ztvárnil Lukáš Bartoš, jako vypravěčka diváky pásmem provedla Vendy Fořtová.
V samotné zpěvohře předvedli skvělé pěvecké i herecké výkony představitelé všech tří rolí – Petra Kynclová jako Bastienka (soprán), František Sliž coby Bastien (tenor) a Adam Born jako Colas (bas). Orchestr složený z členů a hostů hudebního spolku Akvarteto, jež ve svých programech propojuje amatérské hráče s profesionálními muzikanty, dirigoval Ondřej Kunovský, kterého lze již dnes považovat za důstojného pokračovatele dlouhé řady vynikajících hudebníků spojených s bystřickém regionem. Choreografii tanečních výstupů vytvořila Hana Chalupníková.
Nelze nezmínit výpravu celého představení. Minimalistické kostýmy Denisy Vodičkové a Hany Jelínkové výborně evokovaly bezčasí pastýřských idyl. Posledně jmenovaná je podepsaná i pod scénografií a společně s Bárou Špačkovou a žáky ze ZUŠ Jana Štursy v Novém Městě na Moravě rovněž pod videomappingem, který oživil funkcionalisticky přísnou budovu bystřické sokolovny a ve vzpomínkách diváků bude nepochybně jedním ze zlatých hřebů celého představení.
Uvedení Mozartovy zpěvohry dokázalo, že obyvatelé Bystřicka mají nejen zájem o náročnější hudební kusy – ještě před začátkem večera bylo třeba přidávat v sále židle, aby se dostalo na všechny zájemce – ale i znalosti a dovednosti k jejich nastudování. Lze bez přehánění říci, že Bastien a Bastienka patří k tomu nejlepšímu, co se letos na kulturním poli v Bystřici odehrálo.
Jan Pulkrábek
ČRo Vltava: Mozaika 15.10.2021
V pátek 15. října 2021, den před premiérou opery W. A. Mozarta Bastien a Bastienka v ZUŠ Jana Štursy v Novém Městě na Moravě, odvysílal Český Rozhlas Vltava ve svém pořadu Mozaika rozhovor s naším dirigentem, panem Ondřejem Kunovským. Poslechnout si jej můžete v audioarchívu Českého rozhlasu, nebo zde na našich stránkách:
Zvuky smyčců na Dolním Čepí
Pro obyvatele Dolního Čepí se pomalu stává zvykem, že jakmile se po zimě počasí umoudří, mohou z tamního kostela slyšet linoucí se zvuky smyčců. Kostel sv. Václava je prostorem, kde se pravidelně schází členové hudebního uskupení s názvem Akvarteto. Neformální spolek amatérských hudebníků, jak se členové spolku titulují, se původně skládal ze čtyř violoncellistů. V této sestavě se začali scházet od roku 2015. Časem však do souboru přicházeli noví členové a docházelo k postupným proměnám. Posluchači tak měli příležitost slyšet nejen tóny violoncell, ale i kontrabasu, houslí a kytary.
Cílem Akvarteta je mít radost ze společného hraní. O to více jsou rádi, když se mohou o toto potěšení podělit i veřejně s návštěvníky dolnočepského kostelíka. Kostel sv. Václava není pro tento soubor hudebníků jen místem nácviku.
Byla by škoda pilně se sehrávat a nepodělit se o výslednou radost ze souhry s dalšími lidmi.
Z tohoto důvodu začalo Akvarteto pořádat veřejné koncerty, které dnes mají podobu malých hudebních festivalů. Navzdory koronavirovým omezením se festival konal i v letošním roce.
Dopad covidové pandemie pocítil ve svém životě snad každý z nás. Společnost postihla četná omezení. Útlum zažila i kultura, která dlouho čekala na své rozvolnění a vhodné podmínky k obnověčinnosti. Jak se ale říká, všechno zlé musí jednou skončit. S příchodem letních měsíců platila tato slova i pro pandemickou situaci, kdy nastalo postupné rozvolňování nejrůznějších omezení a zákazů.
Akvarteto ve dnech 13. až 16. července uspořádalo již 4. ročník Komorní hudby Komořinka s Akvartetem. Cílem festivalu byla snaha ukázat návštěvníkům, že hudba je jen jedna – na žánru nezáleží. Každý hudební večer se tak nesl v jiném duchu, přičemž si každý posluchač mohl přijít, jak se říká, na své. Nevystupovali jen a pouze hráči Akvarteta. Síly již tradičně spojili s uskupením Srnčí a kočičí, což potěšilo především příznivce akustického jazzu. Na festivalu se objevila i vokální skupina Shotc-C, která tímto navázala na velmi úspěšné loňské vystoupení.„Šotci“ návštěvníky seznámili s kouzlem a capelly, což je vlastně hudba produkovaná výhradně lidskými hlasy. Předposlední den vystoupení se nesl v duchu operní klasiky. Festival pak vyvrcholil závěrečným koncertem smyčcového kvarteta a kvinteta. I když hráči Akvarteta sami sebe titulují jako amatéry, jejich hudební produkce tak na mnohé nepůsobí. Každým rokem
chodí na koncerty stále více lidí, což jen podtrhuje spokojenost posluchačů. Mnozí se do kostelíka opakovaně vrací. Tento duchovní prostor se pro ně pak stává místem setkávání s přáteli a dalšími známými. Je krásné, že se takové věci dějí. Jsou obohacením nejen života místních
obyvatel, ale i lidí z širokého okolí. Hudba je v dnešní uspěchané době balzámem na duši a potěší srdce nejednoho posluchače. Proto nezbývá nic jiného než doufat, že nám hráči Akvarteta budou tento „lék“ dopřávat i v dalších letech.
Eliška Večeřová
Komořinka s Akvartetem – napsali o nás
Napsali o nás v místním měsíčníku Novinky, text přinesl i web obce Ujčov:
První prázdninový týden, od 2. do 6. 7. 2018 proběhl v Dolním Čepí festival smyčcové komorní hudby Komořinka s Akvartetem, který zorganizovalo sdružení neprofesionálních hudebníků Akvarteto ve spolupráci s obcí Ujčov. Festivalu se zúčastnilo deset hudebníků, z nichž někteří do naší obce zavítali nejen z různých částí Moravy, ale i z Prahy.
Od pondělního rána až do páteční noci bylo Dolní Čepí naplněno kultivovanou hudbou v kostele sv. Václava zkoušejících hudebníků, kteří touto formou využívali své aktivní dovolené.
Už v úterý 3. 7. proběhnul první festivalový koncert pojmenovaný “Barokní večer”, na kterém si posluchači mohli poslechnout třeba kytarovou sonátu Antonia Vivaldiho, ale především Stabat Mater téhož barokního mistra. Sólový part přednesla naše krajanka, mezzosopranistka Kristýna Klimešová. Sólo na kytaru zahrála místním už dobře známá Vendy Fořtová.
Druhý – čtvrteční koncert festivalu byl zcela výjimečný, jak co do žánru, tak i kvality. Obcí se rozezněly tóny jazzu v podání jazzového tria Srnčí a Kočičí. Možná právě proto, že šlo teprve o druhý koncert tohoto tria, byli přítomní posluchači ohromeni kvalitou a spontánností, která si nezadala s profesionálními tělesy zabývajícími se akustickým jazzem. Frontman kapely Martin Steiner (klavír) a manželé Nezbedovi (kontrabas, zpěv, klarinet) předvedli zcela mimořádný, inspirativní výkon, který mohou naší malé obci závidět i velké a zavedené festivaly.
Hudebníci se se svými posluchači a s naším krásným krajem rozloučili závěrečným festivalovým koncertem v pátek 6. 7. Zahráli mj. velký smyčcový kvartet F. Schuberta Smrt a dívka, premiérové trio pro klavír, housle a cello našeho krajana Ondřeje Kunovského a část smyčcového tria G. Kleina.
Jak procházející turisté, tak sousedé z obcí a měst v našem okolí, ale především samotní obyvatelé Čepí se mohli začátkem letních prázdnin opět přesvědčit, že naše obec, navzdory své velikosti, žije bohatým kulturním životem, pro který si umí najít jak své protagonisty, tak i posluchače.
Letní koncert v kostele sv. Václava
Koncert v kostele sv. Václava
V poslední srpnové úterý (2017) završil soubor neprofesionálních hudebníků Akvarteto svou druhou letní sezónu koncertem komorní hudby v kostele svatého Václava v Dolním Čepí. Koncert uspořádalo Akvarteto ve spolupráci s obcí Ujčov za vydatné osobní podpory místních občanů.
Oproti loňskému koncertu se Akvarteto rozrostlo o další místní muzikanty – posluchači měli nové možnost vychutnat si v kultivované akustice románského kostela zvuk cemballa a klavíru v podání talentované klavíristky Lucie Christianové kombinovaný se zvukem malého smyčcového orchestru. Hudebníci zahráli skladby barokních mistrů, jako byl G. F. Haendel, J. S. Bach, B. Marcello, a nezůstali pouze u baroka – potěšili publikum romantickou hudbou Antonína Dvořáka a expresionismem M. Ravela a Bohuslava Martinů.
Posluchače zaujalo provedení druhé věty Bachova houslového dvojkoncertu d-moll v podání houslistek Lenky Filipové a Slávky Pavelkové.
Posluchači měli možnost poslechnout si i skladbu soudobého arménského skladatele Vahrama Babayana, v interpretaci Ondřeje Kunovského (baryton) a Vandy Teocharisové (cello). Za další účinkující jmenujme bystřickou výtvarnici Kateřinu Rossí (cello) a kontrabasistu Jana Zítku.
Posluchači se navzdory tomu, že se koncert konal ve všední den, sešli v hojném počtu, a je potěšující, že přišli nejen obyvatelé Ujčova a Čepí, ale i návštěvníci z Nedvědice a z Bystřice nad Pernštejnem. Posluchače přivítal starosta Ujčova pan Mitáš.
Atmosféru a samotný smysl koncertu nádherně popsal jeden z posluchačů, který na web Akvarteta napsal následující slova: ,,… Vždyť to nejlepší na tom všem není to, jestli se podařilo zahrát dokonale a bez chyb, ale právě to, že se to vůbec děje, že se dají dohromady lidé s podobným zaměřením a cítěním, že se setkávají zkušení a méně zkušení a vůbec to pro ně není překážka, ba naopak je to pro ně velká radost a koření životů. Takové koncerty potěší lidské srdce a znamenají okamžitý přínos pro místo a jeho obyvatele. Je to náramné obohacení krajiny, ve které lidé žijí. V kostele potom dojde k několika vzácným okamžikům, kdy jakýmsi skrytým tajemstvím a hlavně láskou dojde k propojení všech: skladatele, hráčů a posluchačů nad krásou hraničící s věčností.”
Napsali o nás – Letní koncert Akvarteta
Jeden z diváků koncertu v Dolním Čepí 29.8.2017 nám napsal:
Letní koncert Akvarteta 2017 – foto Kateřina Rossí
…Vždyť to nejlepší na tom všem není to, jestli se podařilo zahrát dokonale a bez chyb, ale právě to, že se to vůbec děje, že se dají dohromady lidé s podobným zaměřením a cítěním, že se setkávají zkušení a méně zkušení a vůbec to pro ně není překážka, ba naopak je to pro ně velká radost a koření životů. Takové koncerty potěší lidské srdce a znamenají okamžitý přínos pro místo a jeho obyvatele. Je to náramné obohacení krajiny ve které lidé žijí. V kostele potom dojde k několika vzácným okamžikům, kdy jakýmsi skrytým tajemstvím a hlavně Láskou dojde k propojení všech: skladatele, hráčů a posluchačů nad krásou hraničící s věčností.
Napsali o nás: Benefiční koncert 20.5.2017
Převzato ze stránek spolku Varhany pro Královo pole.
V sobotu 20. 5. 2017 se v kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli uskutečnil benefiční koncert, na kterém vystoupily sbory Patron a Gloria Cantate a sólistky Martina Macko a Alžběta Symerská v doprovodu souboru Akvarteto a hostů. Pod vedením mladého dirigenta Ondřeje Kunovského provedli umělci díla D. Buxtehudeho a A. Vivaldiho na vynikající úrovni. Posluchači ocenili skvělou souhru, krásu a čistotu mladých hlasů a jistotu celého provedení. Všichni účinkující se rozhodli provést koncert jako benefici na stavbu nových varhan.
Spolek Varhany pro Královo Pole si tohoto velice váží a děkuje všem účinkujícím za nevšední provedení koncertu. Přejeme všem účinkujícím hodně radosti z hudby a mnoho úspěchů při společném provedení dalších vokálně-instrumentálních děl.